Zpět na seznam

Zvonečník chocholatý

Physoplaxis comosa

Foto: Zvonečník chocholatý
Detail
Kategorie Trvalky
Výška rostliny od 5 cm do 10 cm
Barvy rostliny bílá
Tvary rostliny klas
Barvy listů zelená
Tvary listů zubaté, řapíkaté
Typy listů listnaté
Měsíce kvetení Červen, Červenec
Požadavky rostliny polostín, vápenité půdy, propustné půdy, náročné, humózní půdy
Použití rostliny skalky
Popis

Physoplaxis je monotypický rod - má pouze jediný druh. Dříve byl oddělen od rodu Phyteuma. U tohoto rodu se uvádí 30 -50 druhů domácích v Evropě a v Asii. Jsou to rostliny nízké až vysoké, s listy v přízemní růžici, s listnatými lodyhami a koncovým květenstvím ve strboulech (hlávkách) nebo v dlouhých klasech. Květy jsou fialové až tmavomodré, ojediněle bělavě žluté, s dlouhou vyčnívající čnělkou. Kvetou od května do srpna. Většinou jsou nenáročné, dobře rostou i kvetou.
Nejčastěji se pěstují Physoplaxis orbiculare a Physoplaxis scheuchzeri a pouze ojediněle nízká s širšími listy Physoplaxis sieberi. na skalkách se vzácně setkáváme také s druhy Physoplaxis hemisphaericum z vysokých hor Evropy a Physoplaxis humile z Alp, které mají trávovité listy a bohaté květní hlávky. Jsou choulostivé a krátkověké. Na kyselých a vlhkých místech rostou Physoplaxis nigrum s červenofialovými květy v klasu a Physoplaxis spicatum s běložlutými květy v klasu. Oba druhy dorůstají až do 60cm a jsou domácí ve střední Evropě.
Zvonečník chocholatý je jen 5 -10cm vysoký. Listy má řapíkaté, ostře zubaté, velmi variabilní, v přízemní růžici, z které vyrůstají několik lodyh s bohatým strboulem zajímavých květů. Na bázi jsou květy nafouklé, modravě až nafialověle bílé, na konci se zužují v tmavě fialovou trubičku, ze které nápadně vyčnívá čnělka s dvěma bliznami. Kvete v červnu a v červenci. Lidově se jí říká „čertův drápek“.
Na vlhkých loukách a skalách v Evropě roste 10 -50cm vysoký zvonečník hlavatý (Physoplaxis orbiculare). Dolní řapíkaté listy má variabilní, nejčastěji podlouhlé, pilovité. Tmavě fialové květy ve strboulu rozkvétají v červnu až srpnu.

Čeleď:
Campanulaceae - zvonkovité

Původ:
Zvoněčník chocholatý je původem z jižní části vápencových Alp.

Pěstování:
Zvonečník chocholatý je na pěstování náročný. Na skalce mu připravíme drenáž, humózní vápnitou zem s příměsí vápencového štěrku a odklon od slunce. Dobře se mu daří v travertinu. Chráníme ho před plným sluncem a před plži.

Množení:
Zvonečníky se při dobré péči samy vysévají.
Nové fotografie rostlin