Zběhovec ženevský je nízká vytrvalá bylina. Plody se v době zralosti rozpadají ve čtyři tvrdky. Často se v plodu, který je uložen ve vytrvávajícím kalichu, vyvíjejí pouze dvě nebo tři tvrdky, ostatní zakrňují. V jednom plodenství se vyvíjí asi sto tvrdek, které jsou v obrysu vejčité, na hřbetní straně silně vypouklé, na břišní straně ploché. Velký okrouhlý pupek plodní, umístěný ve spodní části břišní strany, zabírá dvě třetiny až tři čtvrtiny její plochy. Na bázi plodu je masíčko, které vzniká zbytněním květního lůžka. Oplodí je drsné drobnými, síťovitě uspořádanými lištami, lysé, matné. Jeho barva je středně hnědá nebo šedohnědá, pupek světlejší. Tvrdka jsou dlouhá asi 2 mm a široká asi 1,2 mm.

Květenství jsou modrá, někdy růžová.

Klíční listy jsou široce oválné, lysé, čepele asi 5 mm dlouhé, na konci uťaté až nepatrně vykrojené, spočívají na řapících jen o něco kratších. První listy jsou vstřícné, vyrůstají ve tvaru přízemní růžice, postupně jsou široce oválné, oválné až oválně podlouhlé, na konci zaokrouhlené, nepravidelně chobotnaté až poněkud vroubkované, čepele jsou dlouhé 10 - 40 mm, naspodu zúžené v plochý řapík asi o poloviční délce. Listy mají vyniklou zpeřenou žilnatinu, jsou oboustranně hustě chlupaté.

Čeleď:
Lamiaceae – hluchavkovité

Výskyt:
Rostlina se vyskytuje ve světlých lesích, při lesních cestách a na lesních paloucích u nížiny do hor.

Množení:
Druh se množí generativně tvrdkami a nepatrně také vegetativně postranními listovými růžicemi. Plody zrají od července do srpna. Klíční rostliny se objevují zjara, protože plody dobře klíčí po zimním uložení v půdě.

Tvrdky jsou šířeny větrem i vodou, zažívacím ústrojím ptáků a zvířat.

Použití:
Dříve se rostlina používala v léčitelství. Je to druh medonosný, je potravou pro lesní zvířata.