Vyhledávání
      

Záraza větevnatá (Phelipanche ramosa)

 

Květiny > 

Výška rostliny: 
od 7.0 cm do 20.0 cm
Doba květu: 
Červenec, Srpen, Září
Barva květu: 
modrá, fialová
Barva olistění: 
zelená
Tvar květu: 
hrozen
Typy listů: 
listnaté, opadavé
Náročnost: 
slunce, polostín, stín, teplomilná, nenáročné

Fotogalerie (0 fotek):

Popis rostliny:  
Záraza větevnatá je nazelenalá parazitická bylina. Lodyhy má 7 -20cm vysoké, přímé, odspodu zpravidla bohatě větvené, ojediněle i nevětvené, žláznatě pýřité, řídce šupinaté. Květní hrozny jsou řídké, prodloužené. Květy v dolní částo hroznu jsou krátce stopkaté. Kalich je 4 -5zubý, 3 -6mm dlouhý, krátce zvonkovitý, krouna je 10-14mm dlouhá, nad semeníkem zúžená, směrem k ústí přímá, nálevkovitě nepatrně rozšířená, žláznatě pýřitá, bělavá a na okraji světle modrá až modrofialová, horní pysk je dvoulaločný, kupředu namířený, dolní pysk je trojlaločný, sehnutý. Nitky tyčinek nad semeníkem jsou vstknuté do trubky, blizna je bělavá nebo namodralá, dvou až čtyřlaločná. Plodem je podélně pukající tobolka, drobná semena mají kulovitý tvar a rozměr 0,3 -0,4mm. Rostlina kvete od července do září.

Čeleď:
zárazovité

Původ:
Druh je pravděpodobně původní na území jihovýchodní Evropy, jihozápadní Asie a severní Afriky.

Výskyt:
Rostlina roste v celém Mediteránu včetně širšího území severní Afriky, v teplejších územích střední a západní Evropy, ve východní Evropě až po kaspickou oblast, Arménii, Kurdistán, Írán, Arabský poloostrov. Je to druh relativně teplomilný, v kontinentálním území jihozápadní Asie se vyskytuje společně s příbuzným, ještě teplomilnějším druhem Orobanche aegyptiaca a střední postavení zaujímá druh Orobanche mutelli, rozšířený v jihovýchodní Evropě.
Původním hostitelem zárazy větevnaté bylo pravděpodobně konopí seté, jehož původ se odhaduje ve střední Asii. Konopí jako hostitelská rostlina sehrálo významnou úlohu při zavlečení zárazy větevnaté do střední Evropy, kde se pěstovalo již v době železné aso 500 let př.n.l., je tedy možné pokládat zárazu ve střední Evropě za archeofyt. Další zavlečení známe z jižní Afriky, Karibských ostrovů Střední Ameriky a ze Severní Ameriky.
V ČR byla rostlina poprvé sbírána 10. srpna 1845 na konopí na Moravě. Veškeré výskyty v Čechách představují ojedinělé nálezy na různých lokalitách, které nejsou v současnosti potvrzovány. Nepochybně souvisely s dřívějším poměrně častým pěstováním konopí setého, podobně jako i na Moravě.
V minulém století bylo konopí téměř výlučným hostitelem zárazy. Naposledy byla sbírána na konopí na Moravě v roce 1918 a ojediněle ještě v roce 1951 v Brně v univerzitní botanické zahradě. Z počátku 20. století pocházejí nálezy rostliny na konopí zejména z jižní Moravy. Novějšího data jsou méně četné nálezy druhu na tabáku na jižní Moravě. Ve čtyřicátých letech byla rostlina sbírána dvakrát v botanické zahradě v Olomouci, jejího hostitele ale neznáme.
V Českých zemích byly zjištěny lokality v planárním až kolinním stupni. Klimaticky optimální pro výskyt druhu jsou lokality v teplé oblasti v kukuřičném zemědělském výrobním typu. Tato rostlina byla dosud zjištěna jako hostitelská na konopí a to ve většině lokalit, na tabáku a ojediněle na křenu.
Ve Slovenské republice byl druh poprvé sbírán v roce 1852 v Holíči v okrese Senica. Podobně jako v ČR pochází většina starších nálezů z konopných polí. Naposledy byl druh sbírán v konopí ještě v roce 1953. S kulturou konopí se rostlina dostala přechodně i do relativně vyšších ploch v kolinním až submontánním. Dalším hostitelem druhu na Slovensku je hlavně tabák a rajčata. Tabák je v současnosti na Slovensku nejčastějším hostitelem druhu, ale častěji oproti miným obdobím se vyskytuje také na rajčatech. Klimaticky optimální pro výskyt druhu na Slovensku jsou stanoviště v planárním až kolinním stupni, v teplé klimatické oblasti převážně na územích, ležících v kukřičné, zemědělském výrobním typu. Z uvedených územích mají výskyty zřetelně trvalý charakter a druh může odtud zasahovat i do přilehlých území řepařského výrobního typu. V roce 1991 byla zjištěna záraza v zemědělských kulturách u několika obcí na území Slovenského krasu, kde roste někdy až do nadmořské výšky před 500m.

Růstové podmínky:
Záraza je poměrně náročná na teplejší klima a tomu odpovídá i její stabilní výskyt v odpovídajících teplých oblastech, především na Slovensku. Jejím hlavním hostitelem je dnes zejména tabák viržinský (Nicotiana tabacum), v dřívějších dobách to bylo hlavně konopí seté (Cannabis sativa), roste ale také na rajčeti jedlém (Lycopersicon esculentum), nebo výjiměčně i na bramboru obecném (Solanum tuberosum) a na paprice roční (Capsicum annum). Existuje celá řada dalších hostitelů, zejména v zemích se subtropickým klimatem. Dalším hostitelem byl zjištěn také křen selský (Armoracia rusticana), což je pozoruhodné s ohledem na starší domácí údaje z Čech.
Nejsilnější výskyt populací na Slovensku je na kulturách tabáku, a to zejména na lehčích, písčito- hlinitých půdách. Další pěstovanou plodinou jsou rajčata, která jsou na Slovensku často napadána zárazou větevnatou. Ta může parazitovat i na některých ruderálních rostlinách, z nich nejvýznamnější konopí rumištní (Cannabis ruderalis). Tyto hostitelské rostliny mohou být mezičlánkem při pronikání do kultur. Možný výskyt je v kukřici nebo na některém z plevelů rostoucích v kukuřici.
Záraza projevuje dost složitou proměnlivost ve spektru hostitelů, kterou je nutné posuzovat s ohledem na provenienci populací a klimatické podmínky.
Zárazu je možné hodnotit jako relativně polyfágní co do hostitelů, a pokud jde o cesty šíření, je typem polychorním. Hlavním způsobem šíření do vzdálenějších míst je speirochorie, do míst méně odlehlých anemochorie, hydrochorie a ergasiochorie. Na Slovensku může hrát důležitou úlohu konopí rumištní jako hostitel a potencionální šiřitel.. na zamokřených půdách je hlavním zdrojem rozvoje populací zárazy vysoký obsah jejích semen v ornici, který je doplňován plodnými jedinci. Životaschopnost těchto semen bude podobná jako u zárazy menší, asi 10 let. Procesy klíčení a ontogeneze jsou u tohoto druhu obdobné jako u zárazy menší, teplotní nároky na klíčení jsou ale spíše vyšší. Nadzemní vývin probíhá ovšem v témže roce, většinou v letních měsících, v červenci a srpnu, a generativní fázi ukončuje záraza větevnatá v našich podmínkách v září až v říjnu.

Růstové podmínky:
Možnost dalšího šíření a trvalejších výskytů tohoto druhu je pouze v teplých oblastech jižní Moravy a jižního a jihovýchodního Slovenska, a to především na půdách, na kterých se pěstuje tabák nebo rajčata. Na základě současných výskytů a ekologie druhu v ČR a ve SR zařazujeme druh mezi druhy vnitřní karantény. Efemérní výskyty jsou sice možné i na vzdálených místech od těchto oblastí, nemohou ale být většinou pro pěstitele skutečnou hrozbou.
Hlavní zásadou prevence jsou pravidelné prohlídky kultur tabáku, rajčat, ale i dalších možných hostitelů, a to především v katastrech s pozitivními výskyty a v periferních územích, navazujících na zjištěná místa výskytu. Příslušná kartografická situace, zachycující rozšíření v katastrech, by měla být každý rok upřesňována, aby mohla sloužit jako operativní podklad pro praktická opatření. V prevenci je nutné dodržovat čistotu osiva a další opatření, znemožňující rozšiřování semen zárazy. Důležitá je včasná hlubší orba tabáku, protože záraza dozrává na kořenech tabáku i po jeho sklizni. Je nutné ničit eventuelní ohniska výskytu i mimo pole na ruderálních rostlinách. Pokud jsou na hospodářství ohniska výskytu zárazy, lze uplatňovat diferencovaný postup a na těchto polích nepěstovat tabák alespoň 4 -6 let. Přirozeně je nejúčinnější ruční vypletí na počátku kvetení zárazy, nikdy ne po odkvětu. To je ale možné použít v případě ojedinělých rostlin na omezené ploše a není proveditelné při ploším rozšíření. Osvědčil se také přípravek Terasex, herbicid k omezení růstu zárazy. Její populace není přirozeně zásahem zničena, ale je omezován její růst a zejména reprodukční schponost.

Použití:
Záraza je expanzivní plevel, vyskytující se v současné době v ČR a ve SR v oblastech kukuřičného nebo vzácněji na okrajích řepařského zemědělského výrobního typu, hlavně na tabáku a rajčatech, zařazený mezi druhy vnitřní karantény.


 
 

Reklama - Kontakt
Copyright © 2010-2013 AtlasRostlin.cz
Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.