Zpět na seznam

Starček obecný

Senecio vulgaris

Foto: Starček obecný
Detail
Kategorie Letničky
Barvy rostliny žlutá
Tvary rostliny vrcholík
Barvy listů zelená
Tvary listů zpeřené
Typy listů listnaté, opadavé
Měsíce kvetení Duben, Květen, Červen, Červenec, Srpen, Září, Říjen
Požadavky rostliny slunce, polostín, sucho, nenáročné
Použití rostliny v lékařství
Použitelné části rostliny stonek
Popis

Starček obecný je jednoletý až dvouletý polní plevel s přímou lodyhou, často od základu větvenou, jemně rýhovanou a řídce listnatou. Má vřetenovitý tenký kořen. Listy jsou lysé, živě zelené a trochu masité, objímavě přisedlé, zpeřeně rozeklané, dolejší chobotnatě laločnaté, zúžené v řapík. Krátce stopkaté květní úbory sedí v úžlabních, koncových, chudých vrcholících. Květy úboru jsou většinou trubkovité, světle žluté. Plodem je hustě pýřitá nažka. Kvete od dubna do října.

Výskyt:
Starček obecný roste u nás jako polní plevel, v zahradách, rumištích, pasekách a příkopech.

Použitelná část:
Z rostliny je použitelná nať.

Sběr:
Kvetoucí nať se seřezává nad zemí a suší se přirozenou cestou. Droga je bez zápachu, má nahořklou chuť.

Použití:
Rostlina obsahuje pyrolidinové alkaloidy senecin a senecionin, také rutin a inulin. Senecionin patří mezi jaterní jedy. Vyvolává trombózy jaterních žil, nekrózy jater a později cirhózy. Otravy byly zjištěny u zvířat, u lidí dochází k otravě požitím mléka krav, které se pasou a krmí pící obsahující starček. K otravám může dojít také po požití mouky, chleba nebo pečiva, které byly připraveny z obilí, do kterého se dostalo větší množství starčeku.
Droga se dnes už nepoužívá, dříve sloužila v nálevu na křeče hladkého svalstva a k mírnění krvácení nejrůznějšího druhu, v gynekologii, po extrakcích zubů, mandlí.
Starček nepatří do rukou laiků, i když je někdy používán v lidovém léčitelství.
Stejné alkaoidy obsahuje starček bažinný (Senecio paludosus), starček lesní (Senecio silvaticus), starček přímětník (Senecio Jacobaea) a starček Fuchsův (Senecio Fuchsii Gmelin).
Nové fotografie rostlin