Vyhledávání
      

Slunečnice roční (Helianthus annuus)

 

Květiny > 

Výška rostliny: 
od 100.0 cm do 2.6 m
Doba květu: 
Červenec, Srpen, Září, Říjen
Barva květu: 
žlutá
Barva olistění: 
zelená
Tvar květu: 
úbor
Tvary listů: 
zubaté, srdčité, vejčité
Typy listů: 
listnaté, opadavé
Použití: 
do vázy, solitéra, skupinové výsadby, v zemědělství
Náročnost: 
slunce, vlhko, teplomilná, nenáročné, humózní půdy

Fotogalerie (0 fotek):

Popis rostliny:  
Slunečnice roční je jednoletá, temně zelená bylina. Lodyhy má 1 -2,6m vysoké, silné, přímé, větvené, odstále drsně chlupaté. Listy jsou střídavé, vejčité, na bázi srdčité, v dlouhý řapík zúžené, špičaté, nepravidelně vroubkovaně zubaté, po obou stranách krátce přitiskle chlupaté. Úbory jsou četné, někdy nící, menší, terč je široký 3 -5cm. Zákrovní listeny jsou víceřadé, střechovité, vejčité, špičaté, bylinné, většinou spoře srstnatě chlupaté, asi 7 -10mm široké. Lůžko úboru je téměř ploché nebo vyduté až vypouklé, plevky jsou trojcípé, nažky zpola objímající. Jazykové květy jsou nepohlavní, v počtu 21 -35, jazyky jsou 3 -5cm dlouhé, 1 -1,5cm široké, zlatožluté. Terčové květy jsou obojaké, velmi četné, trubkovité, červené, nachové nebo žluté, prašníky jsou nachové nebo černé. Nažky jsou zploštělé, obvejčité až téměř klínovité, 4 -7mm dlouhé, jemně podélně pruhované, hustě přitiskle chlupaté. Chmýr je složen ze dvou opadavých štětin. Rostlina kvete od července do října.

Čeleď:
Asteraceae - hvězdicovité

Původ:
Slunečnice roční je synantropní hybrid taxon, který pravděpodobně vznikl ve východní části Severní Ameriky. Je domácí v centrálních a východních částech USA a v jižní Kanadě, kde roste na ruderálních a segetálních stanovištích. Ve státě Missouri se vyskytuje na pustých a obdělávaných půdách, na nížinných loukách a v prériích, podél silnic a železnic. Dává přednost suchému a teplému podnebí, což limituje jeho úspěšnou expanzi na jihovýchod Spojených států. Morfologicky je velmi variabilní a v současnosti je v USA jako plevel dost rozšířen. Roste v nížinách, na obdělávaných polích, při plotech v ulicích, podél cest a na štěrkovitých pozemcích. Na jih zasahuje do Mexika, odkud je znám od roku 1976 jako nebezpečný plevel.

Výskyt:
Z oblasti původního rozšíření je druh původně zavlékán se zemědělskými surovinami, osivem apod do dalších zemí a na další kontinenty. Jako plevel na polích se vyskytuje v Americe také v Dominikánksé republice, Venezuele, Peru a Uruguayi. V chladnějších a vlhčích částech západní, střední a severní Evopy se vyskytuje pravděpodobně jen přechodně, např. ve Švédsku, Německu, v Belgii, ČR, SR, ve Finsku a Švédsku. Trvale roste jako plevel v Turecku, Izraeli, Rusku, Kazachstánu a Uzbekistánu, na území bývalého SSSR byl zavlečen po roce 1930, a to buď z Kavkazu, nebo během druhé světové války se semeny pšenice a kukuřice, dovezenými z USA a Kanady. V Rusku roste jako plevel na polích a v zelinářských zahradách, na pustých místech, u cest obydlí, v množství na kyprých půdách. V Jižní Africe se druh chová jako ruderál a segetál, rostoucí v temperátní a subtropické oblasti s letními srážkami a vytlačující na stanovištích vegetaci. Jako plevel známe druh také z Filipín. Ve světě je jako rumištní a plevelová rostlina mnohem více rozšířen, protože v řadě botanických i zemědělských publikací není odlišován Helianthus annuus var. annuus od kulturních morfotypů Helianthus var. macrocarpus, a tak zůstávají plané morfotypy opomenuty.
Slunečnice roční byla v ČR poprvé sbírána 18. září 1968 v Jablonném v Podještědí na dvoře obilního skladu. V letech 1968 -1989 byla v ČR uvedena na 21 lokalitách a ve SR na 2 lokalitách, zjištěných v nejnižších částech pahorkatiny až do nadmořské výšky 315m. Téměř všechny lokality v ČR byly zaznamenány v Polabí, na Slovensku v Bratislavě a ve Východoslovenské nížině.
Slunečnice roční je světlomilný nitrofilní teplobytný plevel sušších půd, zavlékaný do ČR a SR téměř výlučně s olejninami nebo se sójovým šrotem a odpadem, vzniklým při zpracování olejnin. Odpadem se krmil na Kolínsku ve statcích a farmách změdělských družstev hlavně hovězí dobytek a drůbež. Výjimečně byl druh zavlečen s americkým nebo kanadským obilím. Dosud je znám většinou jen z ruderálních lokalit, kde byl často nalézán jednotlivě nebo vzácněji v několika až větším počtu exemplářů. V ČR je charakterisktickým druhem labské cesty adventivů.
Část lokalit v Polabí a na Slovensku leží v teplé klimatické oblasti, zbylé lokality v ČR v mírně teplé oblasti.

Růstové podmínky:
Rostliny v našich podmínkách dobře a pravidelně plodí. Nažky mají po uzrání nevýrazný klíční odpočinek, který se přerušuje v chladných vlhkých podmínkách, porušením oplodí a částečně i při dlouhodobějším suchém skladování. Diaspory, které vyšly z klíčního odpočinku, klíčí rychleji a na vyšší procento. Optimální podmínky pro klíčení jsou při teplotách 10/20 -25°C. 14 let staré nažky už neklíčily. Hromadné vzcházení diaspor je možné pozorovat od března do poloviny dubna. Plody zrají v září a v říjnu a pomalu vysemeňují.
Při opakované přísunu diaspor slunečnice roční se zahraničními surovinami do relativně teplejších území ČR a SR s ohledem na diasporobiologické vlastnosti druhu je zajímavé, že dosud nedošlo k jeho zdomácnění a šíření na další lokality. Může to být omezeným přísunem diaspor, ničením mladých rostlin na lokalitách mechanickým hubením a používáním totálních herbicidů na většině dopravních a průmyslových lokalit. Také izolací většiny dočasných stanovišť druhu v intravilánech městských sídel, s čímž souvisí nedostatek vhodných půd pro trvalou ecesi. Také relativně vlhčí a chladnější klima, které zpomaluje nebo znemožňuje naturalizaci.


Množení:
Diaspory se rozšiřují buď rypochorně, nebo ptáky při sběru potravy a vodou. Zavékání druhu na naše území je podmíněno pracovní činností člověka.

Použití:
Z ohledem na ekologické a biologické vlastnosti druhu nelze vyloučit jeho zdomácnění a případnou expanzi do polí, bude-li prvotně k dispozici příslušný zdoj diaspor. Jako plevel by se mohl u nás uplatnit v kulturách okopanin v oblastech kukuřičného nebo řepařského zemědělského výrobního typu. Proto zařazujeme druh mezi druhy vnější karantény.
Rostliny jsou na lokalitách velmi nápadné a je možné je dobře odstraňovat mechanickým hubením. Pokud dojde k jejich rozšíření kolem zemědělských sídel, je dobré je pokosit, aby se zabránilo jejich reprodukci.
Slunečnice roční je dekorativní rostlina, která se někdy pěstuje v ozdobných kultivarech pro okrasu. Nažky obsahují olejnaté látky, které mohou být vhodným krmivem pro ryby. Negativní význam druhu jako polního plevele se bude zvyšovat, protože se ve světě stále více rozšiřuje.


 
 

Reklama - Kontakt
Copyright © 2010-2013 AtlasRostlin.cz
Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.