Vyhledávání
      

sklenobýl bezlistý (Epipogium aphyllum)

Květiny > 

Doba květu: 
Červen, Červenec, Srpen
Barva květu: 
žlutá, růžová
Barva olistění: 
zelená
Typy listů: 
listnaté, opadavé
Náročnost: 
stín, sucho, vlhko, kyselé půdy, nenáročné, humózní půdy

Fotogalerie (4 fotek):
         Další fotky >>>

Popis rostliny:  
Sklenobýl bezlistý je rostlina bez chlorofylu. Má voskové, bledě žluté nebo slabě narůžovělé zbarvení a od něho byl odvozen i český rodový název. Je po celou dobu života závislá na mykotrofní výživě. Ortogeneze druhu byla popsána již v roce 1853. Z korálovitého oddenku rostliny vyrůstají četné dlouhé podzemní výběžky, porostlé drobnými šupinami.

Na těchto velmi tenkých výběžcích se vytvářejí v paždích šupin hlízkovité útvary. Ty se oddělují a vyvíjejí dále samostatně v nové oddenky, podobně jako klíční rostliny. Proto sklenobýl často vyrůstá v hustých početných skupinách. Vytvořením květonosné lodyhy bývají zpravidla vyčerpány veškeré zásobní látky oddenku a ten odumírá. To vysvětluje, proč na stejném místě nemusí po řadu let kvést ani jediná rostlina. Trvá totiž řadu let, než se části oddělené z podzemních orgánů vyvinou opět v květoschopné jedince.

Květy sklenobýlu vykvétají od konce června do srpna, opylují je čmeláci. Náš druh dorůstá výšky 10 -20cm, lodyhy jsou přímé, duté, lysé, prosvítavé, nahoře načervenalé nebo nafialovělé. Listy jsou velmi zakrnělé, žluté, červeně žilkované, šupinovité, dolní prstenovitě objímavé, uťaté, horní poloobjímavé, špičaté. Latinské označení druhu pochází z řečtiny ( a= bez, phyllon = list), české je pouhým překladem. Chudokvěté, řídké květenství se skládá jen z 2 -4 bledě žlutých květů vonících po banánech, s vejčitě nafouklými, náhle stopkovitě zúženými, asi 9mm dlouhými, žlutými, lysými semeníky, vyrůstajícími z paždí vejčitě kopinatých, bělavých, průsvitných listenů.

Okvětní lístky jsou jsou rozestálé, jednožilné, vnější čárkovité, 12 -14mm dlouhé, vnitřní véce méně stejně dlouhé, ale poněkud širší, někdy červenofialově skvrnité. Pysk je vzhůru brácený, při bázi má vejčitá žlutobílá ouška, je skoro stejně dlouhý jako ostatní okvětní lístky, trojlaločný, s prostředním lalokem mnohem větším než postranní, širokým, široce zašpičatělým, vydutým téměř bílým, se 4 -6 řadami podélných, hřebenitých, červeně zbarvených lišt nebo bradavek. Ostruha je obrácená vzhůru, k pysku přiléhající, vakovitá, fialová nebo načervenalá. Sloupek je krátký, asi 4mm vysoký, se dvěma brylkami na niťovitých stopečkách, připojených k trojúhelníkovitému retinakulu.

Taxon je ve svých morfologických znacích velmi stabilní, proměnlivost se projevuje pouze v nepodstatných kvantitativních znacích - výška rostliny, počet květů atd. Barva květů je variabilní, u normálních rostlin jsou okvětní lístky červenofialově skvrnité. Mohou být celé bledě žluté, bez jakéhokoliv červenofialového zbarvení, nebo velmi vzácně i bílé.

Čeleď:
Orchideaceae - vstavačovité

Výskyt:
Sklenobýl bezlistý roste výhradně na zcela zastíněných stanovištích, s humózními, slabě kyselými až slabě alkalickými s pH 6,0 -7,6, čerstvými vlhčími, ale občas i suššími půdami. Vyskytuje se od podhůří do hor zejména v bučinách, ale i v jehličnatých lesích, zejména na lesních prameništích nebo v jejich blízkosti. V Čechách je to jedna z nejvzácnějších rostlin vůbec.


 
 

Reklama - Kontakt
Copyright © 2010-2013 AtlasRostlin.cz
Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.