Detail

Popis

---

Hadí kořen větší je vytrvalá rostlina, vysoká až 60cm. Má široké, podlouhle vejčité, na bázi uťaté listy, černohnědý zprohýbaný oddenek s červenou dužinou. Husté klasy růžových květů rozkvétají od června do září.

Latinské jméno „Bistora“ je odvozeno ze dvou latinských slov - „bis“ neboli „ dvakrát“ a „ tortus“, což znamená „zkroucený“. Vztahuje se to k hadovitému tvaru oddenku, a vysvětluje to i původ dalších jmen této rostliny, včetně lidových názvů.

Hadí kořen byl ve středověku běžně pěstovanou bylinou, pro kuchyni i pro léčebné účely. Věřilo se také, že nálev z této rostliny odhání strašidla. Oddenky rostliny obsahují velké množství škrobu a mají svíravé účinky. Proto se v dobách hladomoru považoval hadí kořen za prostředek, který stáhne vnitřnosti, omezí požadované množství stravy a utiší hlad. V Rusku a na Sibiři se v době nedostatku potravin přidávaly oddenky do chleba nebo se opékaly. Hadí kořen se tradičně jedl také o Velikonocích. Na severu Británie se pořádá každoroční soutěž o nejlepší puding z hadího kořene.

Původ:
Hadí kořen pochází ze severní a střední Evropy, z hor jižní Evropy a Malé a střední Asie. Roste na všech vlhkých půdách, ve stínu i na slunci, na vlhkých loukách a na březích potoků a řek.

Pěstování:
Hadí kořen vyžaduje stále vlhkou výživnou půdu a slunné nebo i stinné stanoviště.

Množení:
Vegetativní množení plazivými oddenky je možné na jaře nebo na začátku podzimu.

Sběr:
Listy sbíráme v létě, květy kdykoli. Lodyha se sbírá během září až října.

Použití:
Odvar z oddenku pomáhá při průjmu, úplavici, žloutence, zánětu kloubů, kašli, bolestech v krku, jako mírné sedativum a k výplachu úst při vředech. Mast z lodyh a listů se může použít na ekzémy, vředy a lupénku. Prášek ze sušených oddenků, používaný zevně a přímo na rány, pomůže zastavit krvácení, včetně krvácení z nosu. Obklady z kořenů nebo listů pomohou utišit bolest pohmožděnin a pokousání.
Je třeba se vyhýbat plodům, které jsou jedovaté.