Detail

Popis

---

Posed je vytrvalá rostlina se silným řepovitě ztlustlým kořenem, často dvoudílným. Má křehkou lodyhu, pokrytou drsnými chloupky. V úžlabí listů vyrůstají stočené úponky, kterými se rostlina popíná po okolní vegetaci. Pětilaločné listy jsou drsně chlupaté. V květnu vyrůstají v úžlabí listů malé zelenavě bílé květy, uspořádané do malých květenství. Plodem je bobule, která je u posedu bílého černá, velikosti hrachu, u jiného druhu- posedu dvoudomého (Bryonia dioica) , červená. Druhové jméno posedu bílého se týká barvy šťávy z kořene rostliny.

Rodové jméno je pravděpodobně odvozeno z řeckého slova „bryo“ což znamená „ vyrazit“ nebo „rychle vyrůst“ a nejspíš se tím popisuje rychlost růstu rostliny. V anglickém i francouzském jazyce se posedu říká „ďáblův tuřín“ pro jeho jedovatost.

Již ve středověku považovali posed za ďáblovu bylinu. Kořen někdy používali mágové místo kořene mandragory, jako symbol osoby při zaříkávání. Středověcí podvodníci vydělali obrovské množství peněz tím, že vydávali kousky kořene posedu za mandragoru, tak oklamali mnoho lidí.

Původ:
Posed bílý pochází z Anglie, Walesu, ze střední a jižní Evropy, západní Asie a severní Afriky. Většinou roste v plotech, křovinách a na ladem ležících půdách.

Pěstování:
Pěstování posedu v zahradě není doporučeno, protože všechny části rostliny jsou jedovaté. Šťáva způsobuje bolestivé svědění a puchýře, a pouhých dvanáct bobulí může způsobit u dítěte smrt.