Zpět na seznam

Plamenka šidlolistá

Phlox subulata

Foto: Plamenka šidlolistá
Detail
Kategorie Trvalky
Barvy rostliny fialová, růžová
Barvy listů zelená
Typy listů listnaté
Měsíce kvetení Duben, Květen, Červen
Požadavky rostliny slunce, polostín, sucho, vlhko, propustné půdy, nenáročné
Použití rostliny skalky
Popis

Phlox je vedle dračíků typickým severoamerických druhem. Jsou to nenáročné rostliny, často pěstované na skalkách i v zahradách. Až přes jeden metr vysoké plamenky Phlox paniculata, Phlox maculata, Phlox carolina a jejich kultivary jsou vhodné pro přírodní partie v zahradě na květinové záhony, jako solitéry, ale ne do skalky, pro niž je velký výběr mezi nízkými až plazivými druhy. Bylo vyšlechtěno mnoho kultivarů v různých barvách květů. O tyto husté polštářovité a kobercovité plamenky je velký zájem.
Z vyšších druhů plamenek je pěkná Phlox divariacata, trsnatá až 40cm vysoká, s velkými světle fialovými květy. Její kultivar ´Fuller´s White má bílé květy. Nejkrásnější plazivá plamenka je Phlox adsurgens v kultivaru ´Wagon Wheel´. Má poléhavé na konci vystoupavé lodyhy v řídkém polštáři a v květnu až červnu velké čistě růžové květy.
Plamenka šidlolistá je velmi rozšířená a vděčná, rozrůstá se do šířky a často vytváří velké, v dubnu až červnu bohatě kvetoucí koberce. Bylo vyšlechtěno mnoho kultivarů s velkými květy různých barev, např. purpurově růžová s tmavým očkem Phlox subulata ´Atropurpurea´. Nižší a kompaktnější je Phlox douglasii. vytváří jen 5 -10cm vysoké husté polštářky až koberečky. V květnu a červnu s růžovofialovými nebo fialovopurpurovými květy. Častěji se pěstují její kultivary, také bohatě kvetoucí, např. ´Rosa Cuschon´.
Plamenka půvabná (Phlox amoena) je 15 -20cm vysoká. Lodyhy má poléhavé až vzpřímené v řídkých polštářích. Pěstují se také její kultivary ´Rosea´ s květy růžovočervenými a ´Variegata´ se žlutobíle a růžově panašovanými listy. Plod je tobolka.

Čeleď:
Polemoniaceae - jirnicovité

Původ:
Plamenky pocházejí ze Severní Ameriky.

Pěstování:
Plamenky vyžadují propustnou půdu, některé druhy štěrkovitou a slunce, jiné humózní, slabě vlhkou a mírné zastínění. Některé vyžadují skalní štěrbiny. Příliš rozrostlé polštáře jednou za dva roky asi o třetinu sestřihneme.

Množení:
Množíme dělením po odkvětu, řízkováním koncem léta nebo výsevem již začátkem zimy.
Nové fotografie rostlin