Detail

Popis

---

Rodové jméno Phlox je odvozeno z řeckého výrazu pro oheň nebo plamen. Staří Řekové tak ale označovali kohoutek, zatímco botanikové 18. století zvolili toto jméno pro fylogeneticky vzdálené rostliny z čeledi jirnicovitých.
Plaménky latnaté přirozeně rostly na otevřených pláních východních oblastí dnešních USA i v řídkých lesích a podél řek. Původní druh měl jen karmínově červené květy. Brzy byly vyšlechtěny desítky barevně zajímavých kultivarů - od bělokvětých, po tmavě fialové, některé i dvoubarevné, s oky (např. ´Graf Zeppelin´).
Četné kultivary dělí na rané, středně a pozdě kvetoucí. Vhodnou kombinací je možné dosáhnout, aby plaménky kvetly na zahradě od června do září, některé kultivary dokonce vykvétají znovu.
Vlna zájmu z přelomu 19. a 20 století opadla, když se v masovém měřítku projevila různá onemocnění plamenek, zejména napadení háďátky.
Na skalkách se pěstuje nízká, suchomilná a světlomilná plamenka Phlox subulata. Roste polštářkovitě až kobercovitě a hodí se i mezi kamennou dlažbu a do suchých zídek, umístěných na slunci. Jarní podrostovou lesní rostlinou je např. plamenka Phlox divaricata.
Plamenka latnatá a její kultivary mají přímé, nevětvené, po celé délce olistěné lodyhy. Listy jsou vstřícné, přisedlé, kopinaté, rostliny jsou 50 -100cm vysoké. Květenství jsou dílem vrcholová, latovitá, dílem vyrůstají v menších latách i v paždí horních listů. Stavba květu je typická pro jirnicovité, květy mají dlouhé trubky zakončené pěti cípy rozloženými do stran.
Vůně plamenek, floxů, je charakteristická pro období léta a je symbolem prázdnin s horkými letními večery.

Čeleď:
Polemoniaceae - jirnicovité

Původ:
Tento rod pochází převážně ze Severní Ameriky. V zahradách se pěstují zejména vysoké trvalky z okruhu druhu Phlox paniculata - plamenka latnatá. Byly oblíbeny hlavně v 19. a na počátku 20. století, kdy se vysazovaly v zahradách u městských vil i v zahrádkách venkovských far a usedlostí.

Pěstování:
I když jsou plamenky běžně pěstované rostliny, patří k náročnějším rostlinám. Vyžadují čerstvou, propustnou, humózní a výživnou půdu a vydatnou zálivku.

Množení:
Plamenky se množí řízkováním (vrcholovými i kořenovými řízky), zdravé rostliny i dělením trsů.

Choroby, škůdci:
Plamenky trpí invazemi háďátek a padlím. Napadené rostliny se musí ihned zničit. Dobrou prevencí je vzdušné stanoviště, vydatná zálivka a dobrá výživa.