Detail

Popis

---

Pcháč bělohlavý je statná, obvykle dvouletá, chráněná, dekorativní bylina, které se lidově říká octák, štěrbák. Má silný kořen s bohatými kořeny postranními. Lodyha je až 150cm vysoká, tlustá, přímá, větvená, rýhovaná, často vlnatá, listnatá, je bezkřídlá a bez trnů. Rostlina vytváří bohatou přízemní růžici listů, které jsou spolu se střídavými, přisedlými, nesbíhavými listy lodyžními na svrchní straně tmavozelené, přitiskle porostlé osténky, na spodní straně běloplstnaté. Čepel je v obrysu podlouhle vejčitá, peřenosečná. V přízemní růžici jsou listy mnohem větší, zúžené v řapík, s jednotlivými úkrojky, nahoru čtyřřadě vzpřímenými. Listy lodyžní se směrem nahoru zmenšují, jsou ouškatě přisedlé, mají úkrojky ukončené trnem, na okrajích osténkaté. Květenství jsou jednotlivé, velké a úhledné úbory o průměru až 6cm, jež jsou na bázi podepřeny několika kopinatými listeny ukončenými ostnem. Květní úbor má víceřadý, kulovitý, hustě pavučinatě bělovlnatý zákrov s listeny kopinatými, na konci rozšířenými a v horní části esovitě ven vykloněnými. Všechny květy jsou trubkovité, jejich okraje jsou rozeklány nejvýše do jedné poloviny v cípy. Jsou oboupohlavné až jednopohlavné pestíkové, červenofialové, řidčeji bílé, až 3,5cm dlouhé. V květu je pět tyčinek, s prašníky na bázi s přívěskem, trubkovitě srostlými, a pestík s jednopouzdrým semeníkem. Dlouhá, jednoduchá, přímá čnělka má dvě krátké blizny, květe v červenci až září. Plody jsou podlouhlé, až podlouhle vejčité, smáčklé, hladké, dole zaoblené, nahoře zúžené a uťaté nažky, věnčené dlouhým, opadavým, špinavě bílým, víceřadým chmýrem, který snadno od zralé nažky opadává. Nažky se uvolní z dozrálého úboru za suchého počasí a pomocí chmýru jsou větrem nebo vodou roznášeny. Dobře klíčivé nažky zakládají obvykle již v dalším roce v příznivých podmínkách nové rostliny.
Pcháč bělohlavý je u nás nejstatnějším druhem z početného druhu pcháčů a vyznačuje se charakteristickými botanickými znaky zvláště přízemních listů a květních úborů, podle kterých se spolehlivě určuje. V České republice je ohroženým druhem.
Tento rostlinný druh se vyskytuje na tzv. přirozených stanovištích. Na rozdíl od rostlin vyskytujících se na polích, loukách, pastvinách nebo v lesích, rostou tyto rostliny téměř bez zásahu člověka (činnost antropická).

Čeleď:
Asteraceae - hvězdicovité

Původ:
Pcháč bělohlavý je původem z Evropy. U nás roste roztroušeně pouze v teplejších oblastech nížin a podhůří, zejména na výslunných stráních, pasekách, mezích, křovinatých svazích, u cest, na okraji lesů.