Detail

Popis

---

Mochna husí je nízký vytrvalá bylina s poměrně silným až hlízovitým oddenkem a dlouhými, položenými a kořenujícími lodyhami. Listy má přetrhaně lichozpeřené, podlouhle vejčité, hluboce pilovité, na rubu hedvábitě běloplstnaté. Horní listy jsou menší, chuději zpeřené a nejvyšší zastupují už jen palisty. Květy vyrůstají jednotlivě na dlouhých stopkách z uzlin lodyhy a mají velké žluté plátky. Měří v průměru až 2cm. Rostlina kvete od května do července.
Příbuzná je mochna plazivá (Potentilla reptans). Její účinek je téměř stejný, takže může být náhradní rostlinou za mochnu husí. Užívá se její nať při nechutenství. Přidává se do ní pelyněk spolu se zeměžlučí a kořenem benedyktu.

Výskyt:
Mochna husí roste po celé Evropě, u nás často na návsích, u cest, v močálech, na březích rybníků a řek od nížin do pohoří.

Použitelná část:
Používá se nať nebo méně kořen.

Sběr:
Kvetoucí nať se sbírá v květnu až červnu a suší se ve stínu nebo při umělé teplotě nepřevyšující 40°C. Droga je bez pachu, chutná svíravě trpce. Někdy se také sbírá kořen, v září a říjnu, má mírně nasládlou chuť. Dobře se omyje a suší zvolna při umělém teple. Potom se práškuje.

Použití:
Nať obsahuje silici a až 2% třísloviny, tormentol, neurčené flavony a hořčinu. Nositelem protikřečového účinku je glykosidní sloučenina.
Mochna působí na hladké svalstvo a uvolňuje křeče. Působí také protizánětlivě a svíravě. Vařením drogy se zhoršuje aroma nápojů. Užívá se vnitřně jako spazmolytikum v nálevu nebo v prášku proti průjmu, zejména pokud je doprovázaný křečemi, při kolikách a bolestivé menstuaci, u gynekologických afekcí, při všech křečových stavech.
Účinek protikřečový se dostavuje pomalu, je možné užívat mochnu již několik dní před menstruací. Zevně se mochna používá ke koupelím při špatně se hojících mokvajících ranách.