Detail

Popis

---

Měsíčnice trvalá je pěkná fialově kvetoucí bylina.

Její plody zrají koncem července až do konce srpna a semena z nich postupně vypadávají. Mají hlubší klíční odpočinek a před klíčením musí být určitou dobu uložena v chladu a vlhku. Proto se klíční rostliny objevují až brzy z jara, od konce března do počátku dubna.

Plody jsou ploché šešule, v obrysu podlouhle eliptické, k oběma koncům zúžené. V době zralosti jsou chlopně i přepážka blanité. Plod má na povrchu vyniklou žilnatinu, je lysý, hladký, slabě lesklý nebo matný a má slámově žlutou nebo světle hnědou barvu. Přepážka je stříbřitě bílá, průsvitná a tam, kde byla po obou stranách připevněna semena, zůstávají tmavé stopy. Plody jsou průměrně 6 cm dlouhé a 2,5 cm široké. Počet plodů v plodenství bývá asi šest, v jednom jsou asi čtyři semena.

Semena jsou plochá, v obrysu široce ledvinitá. Pupek je v břišní prohlubni semena a od něho vedou rozvětvené tmavší žilky. Povrch semena je jemně zrnitý, světle hnědé až tmavohnědé barvy, okraj semene bývá tmavší, což je výrazné zejména u semen světlejších. Semena jsou asi 1 cm dlouhá a 0,6 cm široká.

Po puknutá plodu odpadávají nejprve chlopně a semena zůstávají ještě určitou dobu připevněna na blanité přepážce, do které se opírá vítr a unáší semena po blízkém okolí.

Klíční listy jsou oválného až široce oválného tvaru, lysé. Jejich čepele jsou 20 - 22 mm dlouhé, spočívají na stejně dlouhých řapících a mají vyniklou žilnatinu. První listy vyrůstají vstřícně, další jsou střídavé. Rostlina vytváří přízemní listovou růžici. Listy jsou srdčitého tvaru, chlupatém na konci špičaté, dlouze řapíkaté (zdéli čepele i delší), čepel je na okraji nepravidelně dvojitě zubatá. Listy jsou zpočátku v délce klíčních listů, později se výrazně zvětšují.

Čeleď:
Brassicaceae – brukvovité

Výskyt:
Rostlina se vyskytuje ve vlhkých roklích, u lesních potoků a ve stinných suťových lesích. Vyhledává kypré, na minerály bohaté půdy. Byla zahrnuta do seznamu chráněných rostlin, protože její výskyt se stále zmenšuje.

Množení:
Rostlina se rozmnožuje generativně plochými semeny a vegetativně výběžky plazivého oddenku.

Použití:
Někdy se také tento druh pěstuje v zahradách hlavně pro stříbřité plodní přepážky, které po vysemenění zůstávají na rostlinách a mohou se použít ve vazačství. Ze zahrad může druhotně zplanět do přírody.

V dřívějších dobách se semena používala v lidovém léčitelství.