Vyhledávání
      

Mečík zahradní (Gladiolus)

 

Květiny > 

Výška rostliny: 
od 6.5 cm
Doba květu: 
Červen, Červenec
Barva květu: 
žlutá, červená, oranžová, fialová, bílá, růžová, Nažloutlá, oranžovožlutá, narůžovělá, červenobílá
Barva olistění: 
zelená
Tvar květu: 
klas
Typy listů: 
listnaté, opadavé
Použití: 
do vázy, skupinové výsadby
Náročnost: 
slunce, vlhko, hlinitopísčité půdy, nenáročné, humózní půdy

Fotogalerie (0 fotek):

Popis rostliny:  
Mečíky mají typické „mečovité listy“. Používaly se jako rostliny vítězství, jejich hlízy se nosily ve středověku jako talismany do boje.
Zahradní mečíky se rozdělují do několika skupin, např. podle velikosti květů: miniaturní mečíky (květy do velikosti 6,5cm), malokvěté (do 9cm), střední (do 11,5cm), velkokvěté (do 14cm) goganty (nad 14cm).
Podle jiných kritérií se dělí na: původní botanické druhy, raně kvetoucí zahradní mečíky např. skupina Nanus Herald, skupina Primulinus, drobnokvěté např. skupina Mignon, Butterfly aj., velkokvěté, velkokvěté zvlněné, plnokvěté, orchidejovité, vonné.
Mečíky jsou vytrvalé byliny s podzemními zásobními stonkovými hlízami. Hlízy se každoročně obnovují, jsou zploštěle kulovité, kryté vláknitými zbytky listů. Hlíza může vážit až 100g a může být velká až 6cm. Z hlízy vyrůstají první trubkovité listy, další již mečovité vyrůstají ze stonku. Květy tvoří jednostranné klasovité květenství - lichohroznu. Některé kultivary mohou mít v květenství více než dvacet květů. Květy jsou složeny ze šesti okvětních lístků. Tvar koruny je typický, souměrný, nálevkovitý. Plod je tobolka.
Plané mečíky byly zprvu známy spíše jako plevely. Do evropských zahrad se dostaly koncem 16. století. Nejprve se pěstovaly domácí - středoevropské a jihoevropské druhy a od 17. a 18. století k nim přibyly i jihoafrické mečíky. Se šlechtěním se začalo na počátku 19. století. V roce 1841 byl vyšlechtěn první velkokvětý mečík. Šlechtění pokračuje dodnes, počet kultivarů překročil 100 000.

Původ:
V přírodě se pěstuje asi 200 druhů planých mečíků, ve střední Evropě např.mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) a mečík bahenní (Gladiolus paluster).

Pěstování:
Zahradní mečíky nejsou náročné na prostředí. Nesnášejí však půdy příliš chudé, suché nebo naopak těžké a zamokřené. Nejlepší pro pěstování jsou hlinitopísčité půdy, dobře zásobené živinami, na výsluní, s dostatečnou výměnou vzduchu, ale ne na větru.

Množení:
Mečíky se množí brutem, dceřinnými hlízkami, původní druhy také semeny.


 
 

Reklama - Kontakt
Copyright © 2010-2013 AtlasRostlin.cz
Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.