Vyhledávání
      

Laskavec žmindovitý (Amaranthus blitoides)

 

Květiny > 

Výška rostliny: 
od 10.0 cm do 60.0 cm
Doba květu: 
Červenec, Srpen, Září
Barva olistění: 
zelená, šedozelená
Tvary listů: 
kopišťovité, kopinaté, řapíkaté
Typy listů: 
listnaté, opadavé
Použitelné části: 
list
Použití: 
v zemědělství, v lékařství
Náročnost: 
slunce, polostín, vlhko, nenáročné

Fotogalerie (0 fotek):

Popis rostliny:  
Laskavec žmindovitý je jednoletá jednodomá, šedozelená až červenavá bylina. Má lodyhy 10 -60cm dlouhé, poléhavé nebo vzácně vzpřímené, málo až bohatě větvené, hustě listnaté, lysé nebo řídce pýřité, světle zelené, bělavé nebo načervenalé až červenavé. Trsy mají rozměry 30 -40 x 20 -40cm. Listy jsou dlouze řapíkaté, čepele tuhé, podlouhle kopinaté nebo obvejčitě kopisťovité, 0,8 -0,4cm dlouhé, 2,5 x delší než široké, tupé nebo špičaté, na bázi klínovité, ploché, na okraji s úzkým žlutobílým lemem, jsou lysé, většinou sytě zelené, lesklé. Květenství vykvétá v úžlabních klubíčkách, listence jsou až 2mm dlouhé, kopinaté, ostnitě zakončené, blanité, se zelenou střední žilkou, okvětních lístků je 4 až 5, jsou nestejné, asi 1,5 -3mm dlouhé, nejčastěji vejčitě kopinaté, poněkud blanité, se zelenou střední žilkou, někdy s krátkou osinatou špičkou, u báze jsou hrbolkaté, u samčích květů poněkud delší, tyčinky jsou tři, blizny tři. Plod je téměř kulovitá až téměř hladká tobolka, otevírající se víčkem. Semena jsou v obrysu okrouhlá, 1,3 -1,8mm v průměru, černá, lesklá. Rostlina kvete od července do září.

Čeleď:
laskavcovité

Původ:
Tento laskavec je domácí v Severní Americe, pravděpodobně v západní části USA , kde roste na suchých a pustých místech. Druhotnými stanovišti jsou okraje cest, rumiště, hojně roste jako plevel na polích a v zahradách.

Výskyt:
Laskavec se druhotně rozšířil téměř na celé území USA, kromě extrémního klimatického pásu na jihozápadě a jižního pobřeží pruhu, a v jižní Kanadě, kde je již zcela naturalizován. V Evropě je rozšířen od západní po střední a východní Evropu, většího rozšíření ale dosáhl zejména ve Středozemí a v jihovýchodní části Evropy. V Evropě roste v Albánii. Baleárech, v Belgii, Bělorusku, v Bulharsku, ČR, v Dánsku, Estonsku, Finsku, Francii, Itálii, v Jugoslávii, na Korsice, Krétě, v Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, na Maltě, v Německu, Nizozemí, v Polsku, Portugalsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, v Řecku, SR, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku, na Ukrajině, ve Velké Británii. V Asii roste na Blízkém východě, vyskytuje se také v severní Africe a v Jihoafrické republice. Do Evropy byl druh zavlečen už koncem v roce 1895. Od té doby jsou výskyty pravidelnější. V humidnějších a chladnějších oblastech Evropy převládají ojediněle adventivní nálezy, zatímco v teplejších částech Evropy je kaskavec zavlékán s obilím, vlnou, bavlnou, olejninami, v minulosti se severoamerickou vojtěškou.
V ČR byl tento laskavec poprvé sbírán v sprnu 1931 jako ruderál na Břeclavku, v Praze v roce 1932. Ve SR pocházejí oba nejstarší nálezy z Podunajské nížiny.
Druh zůstal botaniky dost dlouho nepoznán, poprvé ho správně určil a publikoval Májovský. V současnosti je druh velmi dobře znám zcela zdomácnělý je v jihoslovenských nížinách a na jižní Moravě. Naturalize probíhá také v ČR, zejména v Polabí. Ekologické optimum má druh v planárním stupni až v dolní části kolinního stupně, odkud může přechodně zasahovat až do submontánního stupně.
V ČR roste laskavec nejčastěji na sušších ruderálních stanovištích, ve městech i na vesnicích, na škvárových a písčitých půdách železničních nádraží, na rumištích, skládkách, v ulicích, na návsích, podél silnic, na dvorech průmyslových závodů, na jatkách, v přístavech, vzácněji na březích rybníků, na zahradách a na polích a též na písčinách. Snáší dobře i půdy zasolené. Fytocenologicky je v ČR ještě málo vyhraněn, naturalizace zde ještě nedosáhla takového stupně jako v nížinách na Slovensku. Byl k nám zavlečen železniční dopravou, dále je zavlékán s obilím, olejninami, bavlnou, transporty dobytka spod.
Laskavec se šíří podél agestochorních linií železničních tratí především se severoamerickým obilím, podél vodních toků a podél silničních komunikací. Určitý podíl na dalším druhotném rozšíření má druh ve stepních oblastech USA i bývalého SSSR jako stepní běžec, šířený celými lodyhami i s plody podzimními větrnými bouřemi. Toto šíření je možné i v oblastech nížin jihovýchodní Evropy i jihoslovenských nížin z těles železničních tratí do okolních polí. I když nadzemní část laskavce nemá kulovitý ani cylindrický tvar jako jiný stepní běžci, odumírá záhy celý kořenový systém a i zcela položené diskovité trsy mohou být větrem transportovány na menší vzdálenosti. Podružným způsobem, který ale není dobré podceňovat, je šíření plodů a semen kopyty hovězího dobytka a koní z okrajů cest do polních kultur nebo prostřednictvím hovězího dobytka a koní chovných stájí a jatek.
V ČR a SR je druh polyhemerochorem. Je charakteristickým druhem panonské cesty adventivů, které se šířily podél železničních a silničních komunikací z jihovýchodní Evropy a na jižní Slovensko a jižní Moravu před druhou světovou válkou. Nevylučuje se možnost zavlékání druhu na Slovensko a Moravu častými dřívějšími migracemi Rómů z Rumunska a Maďarska. Méně často je k nám druh zavlékán s bavlnovým odpadem ze Střední Asie, nebo výjimečně také s rudou a pravděpodobně i s kanadským lněným semenem. Lokality na dolním Labi naznačují i šíření druhou labskou cestou adventivů ze zámoří, i když tato cesta se uplatňuje při šíření mnohem méně výrazně než cesta panonská. Na obdělávaných půdách se druh vyskytuje v kulturách okopanin, v kukřici a ve vinohradech. V obcích roste na rumuštích a smetištích. V poslední době se stává druh na jižním Slovensku z původně riderálního také segetál, stále častěji prospívající také na polích, a to nejen v kukuřici a ve vinicích, ale také v cukrovce, rajčatech, tabáku, slunečnici, sóje a dalších plodinách.

Růstové podmínky:
Tento laskavec má optimum v teplé klimatické oblasti s přesahem do mírně teplé oblasti. V chladné klimatické oblasti roste většinou jen přechodně. V Podunajské nížině, ve Východoslovenské nížině a na jižní Moravě se druh vyskytuje převážně v oblasti kukřičného výrobního typu, tam prospívá na polích jako plevel nejčastěji. V Brně, Polabí se vyskytuje většinou v oblasti řepařského výrobního typu. Jako polní plevel se tam ale vyskytuje mnohem vzácněji nebo jako ruderál.
Rostliny v podmínkách teplé klimatické oblasti bohatě a pravidelně plodí. Klíčení diaspor probíhá v širokém rozmezí vyšších střídavých i stálých teplot, přičemž optimum pro klíčení je při teplotách 6 -15/25 -33°C. Po porušení osemení nebo uložení diaspor v chladných vlhkých podmínkách se hromadnost klíčení zvyšuje a rozsah zeplot pro klíčení vhodných se rozšiřuje směrěm k teplotám nižším, ale vývoj rostlin probíhí při teplotách vyšších. Hromadné vzcházení je možné proto pozorovat od konce dubna do poloviny května. Zrání semen probíhá od konce srpna do začátku září a diaspory vysemeňují pomalu do jara. Klíčivost diaspor je dlouhodobá.
Bohatá a pravidelná plodnost, pozdní zrání a vysemeňování, vysoké teplotní nároky na klíčení semen, vývoj rostlin a také dlouhodobá klíčivost semen, umožňují tomuto druhu zdomácňovat v teplejších oblastech našeho státu.

Množení:
Semena jsou šířena větrem, vodou, endozoochorně různými živočichy a zejména při pracovních činnostech člověka.

Použití:
V současné době je druh rozšířen trvale, a to často jako polní plevel, zejména v teplé nebo mírně teplé klimatické oblasti teplejších území ČR a srov. Proto ho řadíme mezi druhy vnitřní karantény s optimem výskytu v okopaninách. Další zdomácňování druhu probíhá také v mírně teplé oblasti. Vzhledem k ekologickým požadavkům druhu je možné očekávat v budoucnosti další šíření v dosud neobsazených zemích v teplé klimatické oblasti s přesahem do mírně teplé oblasti.
Na polích je možné výskyt druhu omezit především řádnou kultivací. Osivo by mělo být čištěné. Větší ohniska výskytu, především v teplejších oblastech mimo polní kultury, je možné lokálně omezit pouze ekologicky a ekonomicky únosnými herbicidy, zejména na lokalitách v okolí železničních drah, ze kterých by se mohl šířit do polí, stejně jako některé další druhy laskavců. Na půdách v bramborářském výrobním typu není nutné se druhu obávat. Zahraniční údaje z agrobotanické literatury můžeme v praxi využít jen částečně, protože druh bývá často zaměňován s jinými laskavci.
Laskavec žmindovitý je cizí expanzivní plevel s optimem šíření v okopaninách v teplejších územích, řazený mezi plevele vnitřní karantény. V lidovém léčitelství bývají listy používány při oteklinách. Na polích není spásán dobytkem pro vysoký obsah alkaloidů.


 
 

Reklama - Kontakt
Copyright © 2010-2013 AtlasRostlin.cz
Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.