Laskavec ocasatý je odvozen od jihoamerického druhu Amaranthus quitensis. V jižní Asii, a tedy i v Indii, se dlouho pěstoval, a tam ho také poznali Evropané.
Laskavců roste na světě asi 60 druhů, nejvíce v tropech, méně v mírném pásu. Některé druhy jsou významnou zrnovou plodinou. V Evropě jsou domácí dva druhy.
Rodové jméno Amaranthus bývá vykládáno dvojím způsobem: odvozené z řeckého „maraino“, vadnout a z „amoris anthos“ = květ lásky, milosti. Druhý výklad se promítl i do několika evropských jazyků a lidových jmen.
V okrasném zahradnictví se uplatní především laskavec ocasatý ve dvou nejčastěji pěstovaných kultivarech, červenofialovém ´Atropurpureus´ a v zelenavém ´Albiflorus´.
Lasavec ocasatý je až 120cm vysoká bylina s rozvětvenou lodyhou, na níž jsou střídavé, vejčitě kopinaté listy. Drobné nahloučené květy vyrůstají v nápadných, 10 -70cm dlouhých, převislých a někdy i dále rozvětvených hroznech. Plně vyvinuté květenství trochu připomíná zvířecí ocas. Kvete od července do zámrazu.

Čeleď:
Amaranthaceae - laskavcovité

Původ:
Laskavec ocasatý pochází z Indie, skutečným vývojovým centrem rodu i domovinou tohoto druhu je patně Jižní Amerika.

Pěstování:
Semena laskavce je možno vysévat již začátkem května na záhon a pak protrhávat na vzdálenost asi 50cm od sebe, případně si sazenice předpěstujeme od dubna a mladé rostliny vysazujeme koncem května. Nesnášejí ale teploty pod 0°C. Na půdu není lasavec náročný, ale více mu vyhovuje půda lehčí, humózní, s dostatkem vápníku a teplá, slunečná poloha.

Použití:
V okrasném zahradnictví se uplatnil především laskavec ocasatý. Oba jeho kultivary se uplatní v letničkových záhonech jako vyšší dominanty, případně jako solitéry, a květenství jsou vhodná i pro sušení. Zajímavou doplňující rostlinou se zelenými vzpřímenými květenstvími je i Amaranthus paniculatus kultivar ´Green Thumb´.