Kopytník evropský je vytrvalá, 4 -10cm vysoká rostlina s plazivým, tenkým a větevnatým oddenkem, posázeným 3 -4 hnědozelenými šupinovitými listeny. Vystoupavá lodyha, která z něj vyrůstá, je chlupatá a nese dva nebo čtyři téměř vstřícné, dlouze řapíkaté přezimující listy, jejichž kožovitá, tmavě zelená a lesklá čepel je okrouhlá a naspodu hluboce srdčitě vykrojená.

Krátce stopkatý květ sedí na konci lodyhy. Je malý, nenápadně zbarvený, k půdě téměř přitisklý a pod listy ukrytý. Okvětí je baňkovitě zvonkovité, trojcípé, vně hnědé, uvnitř tmavě purpurově fialové. Spodní semeník je složen ze šesti plodolistů, tyčinek je dvanáct ve dvou kruzích. Semeník, který je nahoře plochý, nese krátkou, dost tlustou bliznu a po odkvětu se mění ve vejčitou, chlupatou tobolku. Květy i oddenky voní po rozemnutí pepřovitě.

Rostlina kvete od března do dubna.

Čeleď:
Aristolochiaceae -podražcovité

Výskyt:
Kopytník evropský roste hlavně v listnatých lesích a ve stinných hájích, občas také ve smrčinách, v křoví, ve stínu skal a na podobných zastíněných a vlhčích místech od rovina až do horských oblastí. Většinou tvoří velké rozlehlé trsy. Je domovem v jižní a střední Evropě, v Malé Asii a v Sibiři. Na sever zasahuje do Angile a jižního Švédska.

Použití:
Sušené kořeny a oddenky se dříve používaly v lidovém léčitelství.