Zpět na seznam

Kopr vonný

Anethum graveolens

Detail
Kategorie Letničky
Barvy rostliny Nažloutlá
Tvary rostliny okolík
Barvy listů zelená
Tvary listů zpeřené, čárkovité
Typy listů listnaté, opadavé
Požadavky rostliny slunce, polostín, vlhko, hlinité půdy, propustné půdy, nenáročné
Použití rostliny v lékařství, v potravinářství
Použitelné části rostliny stonek, plod
Popis

Kopr vonný je vyšší, jednoletá bylina. Po oplození se květy kopru vonného vyvíjejí ve dvounažky, které se v době zralosti rozpadávají a odpadávají od plodonoše. Jsou ploché, v obrysu oválné, na vrcholu se zbytkem čnělky, na bázi s pupkem. Kolem nažky je úzký, světlý křídlovitý okraj, hřbetní strana je mírně vyklenutá, s třemi až čtyřmi žebry, břišní strana je plochá, s jizvou po plodonoši. Oplodí je lysé, hladké, matné až slabě lesklé, má hnědou, šedohnědou nebo zelenohnědou barvu, žebra jsou světlejší. Nažky jsou dlouhé asi 3,7 mm a 2 mm široké. Okolík obsahuje asi 500 dvounažek.

Klíční listy jsou úzce čárkovité, lysé 25 - 30 mm dlouhé a 1 mm široké, na konci špičaté, naspodu zúžené v krátký řapík, který je v místě přisedání poněkud rozšířený. První listy vyrůstají střídavě v podobě přízemní růžice, jsou v obrysu vejčité, několikanásobně zpeřené. První listy je dvakrát peřenosečný, s úkrojky úzce čárkovitými, na konci špičatými, další listy jsou většinou lichozpeřené, s jednotlivými lístky, dvakrát až třikrát peřenosečnými. Úkrojky posledního řádu jsou niťovitě čárkovité. Řapíky listů jsou 20 - 40 mm dlouhé, naspodu pochvovitě rozšířené. Celá rostlina je lysá.

Čeleď:
Daucaceae – mrkvovité

Výskyt:
Kopr se pěstuje především jako rostlina kořeninová na zeleninových zahrádkách. Dost často u nás zplaňuje na rumištích, ale nezdomácňuje. V Jižní Americe je úporným polním plevelem. Nažky mohou být šířeny větrem i vodou, ale nejvíce se o jejich stará člověk.


Množení:
Kopr se rozmnožuje pouze generativně nažkami, které zrají od července do podzimu. Nažky si udržují klíčivost dva až tři roky.

Použití:
Kopr vonný je orientální léčivá i kořeninová bylina. Ve starém Egyptě se používal proti bolestem hlavy, ve starém Římě se věřilo, že zvyšuje fyzickou sílu, proto si s ním gladiátoři před zápasem masírovali svaly a při slavnostech se jím věnčily hlavy. Je také první známou rostlinou dopingovou – přidával se profesionálním sportovcům do jídla. V Evropě se pěstuje od 3. století.

Hlavními obsahovými látkami jsou vitaminy, hlavně C a silice. Nať i plody se zužitkovávají v domácnosti, v potravinářském i konzervárenském průmyslu, při výrobě likérů a v parfumérii.
Nové fotografie rostlin