Detail

Popis

---

Koniklec luční je vytrvalá, 7 -30cm vysoká rostlina, která vyhání na jaře z jednoduchého nebo vícehlavého, tlustého a tmavého oddenku vzpřímenou a hustě chlupatou lodyhu, nesoucí podkvětní listy odstále chlupaté, rozdělené v široce čárkovité úkrojky.

Nící květ je složen ze šesti okvětních lístků černě fialově zbarvených, které jsou zevně dlouze a nápadně chlupaté, 15 až 25mm dlouhé a na špičce obloukovitě zpět zahnuté. Uvnitř květu nalézáme mnoho žlutých tyčinek a štětičku pestíků, které se mění v hlávkovité souplodí z chlupatých nažek, opatřených chlupatým přívěskem až 6cm dlouhým.

Přízemní listy se vyvíjejí až po odkvětu a nevytrvávají přes zimu. Jsou dlouze řapíkaté, s čepelí v obrysu vejčitě podlouhlou, třikrát zpeřeně rozdělenou v čárkovité, 1 -3mm široké úkrojky. V mládí jsou listy bělavě plstnaté, později jen roztroušeně chlupaté.

Tento druh koniklece je dost proměnlivý, dělí se na několik poddruhů a tvoří mnoho kříženců. Je to nás nejčastěji rostoucí koniklec, ale není zdaleka tak krásný, jako jiné druhy, které jsou mnohem vzácnější a pěstují se v zahradách.

Čeleď:
Ranunculaceae - pryskyřníkovité

Výskyt:
Koniklec luční roste na výslunných stráních, ve světlých listnatých i borových lesích, v nížinách i pahorkatinách, hlavně v teplejších oblastech. V jižních Čechách neroste. Je rozšířen ve střední, severní a jihovýchodní Evropě a zasahuje až do Sibiře.