Detail

Popis

---

Kokotice povázka jetelová je nezelená parazitická bylina. Má tenké, větvené lodyhy, široké 0,3 -0,8mm v průměru, jsou hladké, lysé, bělavé, nažloutlé až purpurové. Květenství tvoří 5 -25květá, hustá klubíčka, 5 -10mm v průměru. Květy jsou obojaké, pětičetné, 2,0 -4,0mm dlouhé, přisedlé nebo krátce stopkaté, bílé, růžové až červené. Kalich je obyčejně kratší než korunní trubka, kališní zuby jsou vejčité až trojúhelníkovité, špičaté až tupé. Cípy korunního věnce jsou vejčité až trojúhelníkové, špičaté až tupé, rozložené, vzácně vzpřímené nebo nazpět ohnuté, kratší než korunní trubka. Tyčinky jsou delší než koruna, prašníky jsou kratší než nitky. Šupinky v květu jsou na vrcholu zaokrouhlené, krátce řasnaté, dosahující báze prašníků. Čnělky jsou dvě stejně dlouhé, čnělka s bliznou je delší než semeník, ale kratší nebo stejně dlouhá jako čárkovitá blizna. Tobolka je téměř kulovitá, obyčejně 2mm v průměru, obalená zaschlou korunou. Semena 0,8 -1,2mm velká, světlehnědá až hnědá, s jemně dolíčkovaným drsným povrchem. Rostlina kvete od června do srpna.

Čeleď:
kokoticovité

Původ:
Kokotice povázka roste v celé Evropě kromě extrémního severu. V současné době se vyskytuje v teplém a mírném pásmu téměř na celé světě. Mimo Evropu je známa např. v Asii, v Severní Americe, v Chile, Austrálii, na Novém Zélandu a v Jižní Africe. Rostlina parazituje v nominátní odrůdě na nejrůznějších hostitelských rostlinách.

Výskyt:
Tato rostlina se u nás rozšířila v roce 1850, velmi hojně v teplejších oblastech. Šířila se z osivem jetelovin, které jsou většinou jejím hostitelem. Později byly výskyty kokotice podstatně omezeny zdokonalenou přístrojovou technikou na čištění osiva. V teplejších oblastech ČR a SR je ale kokotice dodnes běžně rozšířena jako nebezpečný plevel jetelovin. Na Slovensku je kokotice povázka dosti hojná, tam se ale častěji vyskytuje americká Cuscuta campestris.

Růstové podmínky:
Tato kokotice je plevelem vnitřní karantény, rostoucím většinou na bobovitých rostlinách, a to hlavně na jeteli lučním, vojtěšce, na úročníku, čočce apod. Často roste na plevelech jetelovin, vedlejších hostitelských rostlinách.
Druh je relativně náročnější na vyšší teploty. Je oligohemerochorem. Rozšiřuje se především s osivem jetelovin, může se také rošiřovat také částmi lodyh, např. po sečení a převozu zelené píce nebo statkovými hnojivy, do kterých se dostává nestrávená semena po zkrmení píce. Po vyklíčení a uchycení parazitujících lodyžek na hostiteli se rozrůstá v kruzích, až nakonec hostitelskou rostlinu v centru kruhu úplně udolá. Vyznačuje se relativně vysokou produkcí semen, až 2500 na jedné rostlině, životaschopnost semen v půdě je několikaletá, v osivu až mnoholetá. Klíčí lépe při teplotách nad 18°C.

Použití:
Šíření této rostliny v jednotlivých obdobích kolísá. V poslední době se zvyšuje četnost výskytů, a to jak v ČR tak ve srov. Je tedy nutné výskyt stále sledovat. V Čechách je od roku 1880 nařízeno zákonem hubení kokotice. Musí se vysévat jen dokonale čištěné osivo jetelovin. Protože byla semena odstraňována z osiva nejspolehlivěji na speciálních elektromagnetických přístrojích, je pravděpodobné, že se tak vyselektovaly hladkosemenné formy kokotice, které už není možné touto metodou odstranit. Existenci těchto forem je nutné ověřit. V porostech jetelovin je nutné provádět pravidelné prohlídky. Zjištěná ohniska kokotice v porostech jetelovin je nutné ničit hned po první seči kontaktními herbicidy.
Hospodářský význam této kokotice je pouze negativní. Je to cizí expanzivní plevel jetelovin, řazený mezi druhy vnitřní karantény.