Vyhledávání
      

Jiřinka proměnlivá (Dahlia variabilis)

Květiny > 

Výška rostliny: 
od 30.0 cm do 1.5 m
Doba květu: 
Červenec, Srpen, Září, Říjen
Barva květu: 
žlutá, červená, oranžová, fialová, bílá, růžová, Nažloutlá, oranžovožlutá, žlutobílá, narůžovělá, žlutozelená, červenobílá
Barva olistění: 
zelená
Tvar květu: 
okolík
Tvary listů: 
zpeřené
Typy listů: 
listnaté, opadavé
Použití: 
do vázy, skupinové výsadby
Náročnost: 
slunce, vlhko, teplomilná, lehké půdy, propustné půdy, nenáročné, humózní půdy

Fotogalerie (5 fotek):
         Další fotky >>>

Popis rostliny:  
V některých zemích souvisí jméno jiřinek se jménem Georg- Jiří. Plané jiřinky objevil ve roce 1784 v Mexiku ředitel tamní botanické zahrady Cervantes a rok nato je poslat do botanické zahrady v Madridu. Tam druh popsal botanik A.J.Cavanilles a pojmenoval ho na počest švédského botanika A. Dahla. V roce 1795 se jiřinky dostaly do Německa a prof. Willdenow druh znovu popsal a pojmenoval tentokrát podle prof. J.A. Georga - Georgiana. V roce 1818 ho do třetice popsal další německý botanik K. Sprengel a pojmenoval ho Georgia. Platné je ale pojmenování Dahlia.
V 19. století využili šlechtitelé velké barevné a tvarové proměnlivosti květů (úborů). Dodnes bylo vyšlechtěno několik tisíc kultivarů. Jsou šlechtěny klasickými metodami i novodobou technikou, ozařováním (radiačním šlechtěním).
Kultivary se dělí na dvě skupiny:
1. jednoduše kvetoucí kultivary se člení na vysoké do 50cm (tzv. miňonky) a vysoké nad 50cm.
2. plnokvěté kultivary se dělí na anemonkovité, pivoňkovité, leknínovité, dekorační ( s květy i přes 23cm v průměru), pomponkovité, kaktusovité, polokaktusovité, okružovité, orchidejovité a různosti.
Jiřinky jsou vytrvalé byliny, vysoké 30 až 150cm, s přímou větvenou lodyhou. Pod zemí mají hlízovitě ztlustlé kořeny s přezimujícími orgány. Listy původního druhu byly jednoduše lichozpeřené, dnešní kultivary mají listy složitě členěné, tmavě zelené, někdy s fialovým nádechem. Proměnlivost květů je příznačná. Původní druh měl úbory jednoduché, rozlišené na terč a paprsek, dnes převažují plnokvěté kultivary všech barev a odstínů s výjimkou modré. Kvetou koncem července až do zámrazu. Plodem jsou nažky.

Čeleď:
Asteraceae - hvězdicovité

Pěstování:
Hlízy jiřinek vysazujeme koncem dubna a začátkem května tak, aby nadzemní orgány vyrašily po „ledových mužících“. Jiřiny vyžadují slunné stanoviště a propustnou čerstvou půdu. Nesnášejí přemokření. Odkvetlé úbory musíme hned odstranit, pak rostliny pokvetou déle. Po prvních podzimních mrazech se odřežou lodyhy a hlízy se vyryjou. Ukládají se při teplotě okolo 5 stupňů, do písku nebo rašeliny.

Množení:
Jiřinky množíme dělením trsů hlíz před jarní výsadbou nebo vrcholovými řízky, odebranými z hlíz narašených v zimě ve skleníku.


 
 

Reklama - Kontakt
Copyright © 2010-2013 AtlasRostlin.cz
Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.