Vyhledávání
      

Ježatec mázdřitý (Acantholimon glumaceum)

 

Květiny > 

Výška rostliny: 
od 8.0 cm do 12.0 cm
Doba květu: 
Červen, Červenec
Barva květu: 
růžová
Barva olistění: 
zelená
Tvar květu: 
klas
Typy listů: 
listnaté, stálezelené
Použití: 
skalky
Náročnost: 
slunce, sucho, vápenité půdy, písčité půdy, propustné půdy, nenáročné, zimní pokrývka

Fotogalerie (0 fotek):

Popis rostliny:  
Ježatce jsou stálezelené rostliny. Existuje asi 90 druhů rodu Acantholimon. Mají jehlicovité, dosti tuhé, ostře špičaté listy v přízemní růžici, které se rozrůstají do velkých pichlavých polštářů. V našich zahradách se pěstují zřídka.
Nejčastěji se pěstuje ježatec mázdřitý, méně často Acantholimon oliviery. Na našich skalkách je vzácný Acantholimon androsaceum, který má velmi krátké květní stopky, které téměř nevyčnívají z pichlavého listového polštáře a květy jsou přisedlé. Je choulostivý. Ještě menší je Acantholimon litvinovii.
Ježatec mázdřitý je nejotužilejší. Jeho listy vytvářejí přízemní tmavě zelené růžice, které se časem rozrostou do vyklenutého polštáře. Z jednotlivých růžic vyrůstá 8 -12cm vysoký stvol s klasnatým květenstvím. Růžové květy rozkvétají v červnu a červenci, někdy ještě v srpnu. Plody jsou nažky s vytrvalým suchým kalichem.
Acantholimon oliviery je krásný. Vytváří husté, modrozelené pichlavé polokulovité polštáře, ještě pichlavější než má předchozí druh. Bohatě vykvétá sytě růžovými až načervenalými květy na lodyhách vysokých 8 -10cm. Je choulostivý.

Čeleď:
Plumbaginaceae - olověncovité

Původ:
Ježatec mázdřitý je původem z Arménie. Acantholimon androsaceum je původem z Řecka a Malé Asie. Acantholimon litvinovii pochází z jižního Ruska.

Pěstování:
Ježatec vyžaduje chráněné stanoviště na plném slunci a dobrou drenáž. Nejvhodnější je vápnitá půda, do které přidáme ostrý písek a vápencový štěrk. Nejlépe se mu bude dařit ve skalní štěrbině. Je choulostivý na zimní přemokření, proto ho v zimním období přikryjeme sklem nebo fólií. Pokud roste na nevhodném stanovišti, nekvete. Při vysazování je nutné zvážit stanoviště, protože ježatec má kůlový kořen a jeho přesazování nebývá úspěšné.
Druh Acantholimon olivieri nevytváří v našich zahradách semena a řízky se špatně ujímají.

Množení:
Ježatce množíme řízky od července do srpna. Můžeme také rostlinu na podzim posypat zemí a asi za dva roky oddělit lodyhy, které pustily kořínky. Můžeme i roubovat na kořeny statice. Nejsnadnější je množení semeny, která velmi dobře klíčí. V kultuře ale ježatec semena nevytváří nebo nejsou klíčivá.

Použití:
Ježatce jsou rostliny vhodné do suchých skalek a zídek.


 
 

Reklama - Kontakt
Copyright © 2010-2013 AtlasRostlin.cz
Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.