Vyhledávání
      

Chrpovec plazivý (Acroption repens)

 

Květiny > 

Výška rostliny: 
od 15.0 cm do 70.0 cm
Doba květu: 
Červen, Červenec, Srpen
Barva květu: 
růžová
Barva olistění: 
šedozelená
Tvar květu: 
úbor
Tvary listů: 
zpeřené, celokrajné, zubaté, čárkovité
Typy listů: 
listnaté, opadavé
Použitelné části: 
květ, stonek, plod
Použití: 
v zemědělství, v lékařství, v potravinářství
Náročnost: 
slunce, polostín, nenáročné, humózní půdy

Fotogalerie (0 fotek):

Popis rostliny:  
Chrpovec plazivý je vytrvalá, šedozelená bylina d louhým vřetenovitým kořenem s četnými horizontálními nebo šikmými kořenovými výběžky. Lodyhy jsou jednotlivé nebo po dvou až třech, 15 -70cm vysoké, přímé, většinou odspodu bohatě větvené, žebernaté, většinou pavučinově šedavé. Listy jsou tuhé, podlouhlé až téměř čárkovité, na vrcholku zašpičatělé, přisedlé, dolní větší, zubaté nebo zpeřené, horní menší, celokrajné, šedě pavučinaté. Úbory jsou na koncích jednotlivé, stejnopohlavné, skládající rozkladitá chocholičnatá nebo latnatá květenství. Zákrov je podlouhle vejčitý nebo vejčitý, 10 -13mm dlouhý a 5 -7mm široký, mnohořadý. Vnější zákrovní listeny jsou vejčitě okrouhlé, zelenavé, s blanitými tupými nebo špičatými krátce chlupatými přívěsky, které se u vnějších a středních zákrovních listenů částečně překrývají, vnitřní zákrovní listeny jsou úzké, s dlouze chlupatými přívěsky. Květy jsou obojaké, terčovité, růžové, 1,5 x delší neř zákrov. Prašníky mají drobné přívěsky, nitky tyčinek jsou lysé. Blizna je krátce srstnatá, naspodu s věncem chloupků, téměř do poloviny rozdělená. Všechny šedavě žluté nažky jsou stejné, elipčitě obvejčité, zploštělé, lysé, 2,5 -4mm dlouhé a 1,2 -2,7mm široké, s bělavým, lehce opadavým, 8 -11mm dlouhým chmýrem. Rostlina kvete od června do srpna.

Čeleď:
Asteraceae- hvězdicovité

Původ:
Chrpovec plazivý je domácí na jižní Ukrajině, na jihovýchodě evropské části Ruska, na Kavkaze, v jižní Sibiři, v Malé a Střední Asii. Původně roste na kamenitých štěrkopískových a hlinitých, většinou zasolených půdách, na březích řek a jezer a na stepních svazích od nížin až do vysokohoří do nadmořské výšky 3100m. Druhotně roste jako plevel na polích, úhorech, na suchých pastvinách, podél cest, u obydlí apod. zapleveluje zejména obiloviny a vojtěšku. Hranice mezi původním a druhotným výskytem druhu je ve Střední Asii nezřetelná.

Výskyt:
Chrpovec plazivý roste kromě Eurasie také na jiných kontinentech. V Evropě roste místy adventivně v severní části evropského Ruska a také v Německu, Dánsku, Švédsku, Rakousku, ve Velké Británii, v ČR, SR, v Polsku, Lotyšsku, v Bělorusku. Ve středoněmecké xerotermní oblasti je už ojediněle zdomácnělý. Je znám také ze Sýrie, východní Číny, z Argentiny. V Austrálii, USA a Kanadě je místy na polích nepříjemným plevelem. Pro výskyt a šíření druhu jsou optimální teplé a suché, kontinentálně laděné vnitrozemské oblasti. Druh bývá zavlékán zejména s osivem vojtěšky, obilím nebo vlnou. Ve střední a západní Evropě roste nejčastěji kolem železničních komunikací.
Na území ČR byl druh poprvé sbírán 25, července 1962 v Břeclavi na železničním nádraží. Poprvé ho určil a publikoval V. Jehlík. Dosud je zjištěn na třech lokalitách, z nichž roste v současné době pravděpodobně jen v Brně Maloměřicích. Všechny tři lokality se vysktly v nížině. Chrpovec se tedy v ČR a SR vyskytuje jen ojediněle a pravděpodobně po více let přechodně, a to ve větších železničních uzlech.
Chrpovec plazivý je u nás oligohemerochorem nebo monohemerochorem, zavlékaným v minulosti s importovaným obilím z bývalého SSSR.

Růstové podmínky:
Chrpovec není náročný na substrát, roste dobře i na železničních půdách. Je dost teplobytný a velmi dobře snáší sucho. Všechny tři lokality na území ČR a SR byly zjištěny v teplé oblasti, suché nebo mírně suché, ve východní polovině bývalého Československa. Je možné předpokládat, že eventuální lokální rozšíření druhu je u nás možné jen v nejteplejších oblastech. Při svém šíření a zdomácňování preferuje chrpovec území s kontintálním klimatem, z toho důvodu je budoucí expanze druhu při možném dalším zavlékání ve střední Evropě jen málo pravděpodobná.
Kořenový systém chrpovce připomíná kořenový systém druhu Cirsium arvense. Chrpovec vytváří v našich podmínkách zřídka fertilní nažky. Nažky mají výrazný klíční odpočinek, který se přerušuje v chladných vlhkých podmínkách. V první vegetační sezóně mohou vzejít jen takové, které se do půdy dostaly již na podzim. Později zanesené nažky ale mohou přeléhat do dalšího vegetačního období. Pokud byly vysety na podzim, vzcházely kolem 10. května. Nízká produkce nažek až úpná sterilita rostlin v našich podmínkách a také ojedinělý výskyt druhu dávají předpokládat, že hlavní nebezpečí pro šíření představují nažky cizí provenience, obsažené v importovaném materiálu. Tam, kde se druh na lokalitě již stabilizoval, hrozí určité nebezpečí šířením vegetativními diasporami - kořenovými výběžky, také pomocí technické a zemědělské mechanizace, a to na nastávající lokalitě i na lokalitách nových.
Chrpovec má pro své klimatické a ekologické nároky a některé biologické vlastnosti jen velmi limitované podmínky pro eventuální šíření a naturalizaci, i když v zahraničí je místy nebezpečným plevelem obdělávaných půd, např. v jihovýchodní Evropě, Střední Asii, Severní Americe. Pro své negativní vlastnosti byl zařazen mezi druhy vnější karantény. Při jeho mezování je nutná prevence a důsledná kontrola osiva. Primární ohniska výskytu se dají likvidovat ručním pletím nebo použít ekologicky vhodné herbicidy. Jednotlivé rostliny je vhodné vykopat, protože hlavní význam pro šíření druhu má vegetativní rozmnožování.

Použití:
V době kvetení je dobytek jedovatý, před rozkvětem je ale neškodný a rostlinu dobře spásají ovce a velbloudi. V lidovém léčitelství na Ukrajině používali odvar z natě v době květu proti malárii a epilepsii. V Tádžikistánu proti prašivině. Květy mají velký obsah nektaru a v Turkménii je druh považován za výbornou medonostnou rostlinu. V Tádžikistánu slouží plody také jako prostředek proti parazitickým červům. Vodní a alkoholové extrakty nadzemní části se sekviterpenoidy vykazují antibakteriální, antiprotozonické a antifungální účinky.


 
 

Reklama - Kontakt
Copyright © 2010-2013 AtlasRostlin.cz
Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.