Detail

Popis

---

Čemeřice černá je vytrvalá rostlina dorůstající do výšky 30cm. Má rozvětvený černý oddenek a větší množství přímých lodyh. Přízemní listy vyrůstají z báze rostliny a jsou dlouze řapíkaté, tmavě zelené, dělené do kopinatých úkrojků s pilovitým okrajem. Poupata se tvoří během podzimu a bílé nebo růžové květy rozkvétají od prosince do dubna.

Jeden z lidových anglických názvů „chrismas rose“ (vánoční růže) se vztahuje k době květu, zatímco druhové vědecké jméno i české „niger“ (černá), se týká barvy čerstvě vykopaných oddenků. Rostliny byla dříve známá pod názvem „melampode“ - po lékaři jménem Melampus, žijícího v roce 1400 př. Kr., který léčil čemeřicí nervové potíže a stavy hysterie. Podle řecké pověsti byl nejprve pastýřem, který se poprvé uvědomil vlastnosti čemeřice, když pozoroval účinky byliny na kozy svého stáda. Mléko nadojené z koz, které spásaly čemeřici, použil později k vyléčení šílenství dcer krále Proita a nakonec se stal králem v Agru.

Ve starém Řecku bylo sbíráni čemeřice velkým obřadem. Kolem rostliny se mečem nakreslil kruh a při vyrývání oddenků se odříkávaly zaklínací formule a modlitby bohům.

Původ:
Čemeřice černá je původem ze střední a jižní Evropy. Do Británie ji pravděpodobně přivezli Římané. Často se pěstuje v zahradách, v některých částech Evropy ji můžeme nalézt v lesích a houštinách.

Pěstování:
Čemeřice vyžaduje vlhkou vápenatou půdu a zastíněnou polohu.

Sběr:
Oddenky se sklízejí na podzim. Mohou se usušit a uložit pro pozdější použití.

Množení:
Čemeřice se množí semeny, která se vysévají na jaře nebo na podzim. Můžeme také množit vegetativně oddenkovými řízky. Mladá rostlina ale takové zásahy špatně snáší, proto by se oddenkovými řízky měly množit rostliny nejméně pět nebo šest let staré.