Detail

Popis

---

Bažanka roční je jednoletá, jarní bylina. Plodem je dvoupouzdrá tobolka, obsahující v každém pouzdru jedno semeno. Oplodí je chlupaté krátkými, tuhými, odstálými chlupy. Tobolka je dvoulaločná, jednotlivé laloky jsou kulovité. Barva oplodí je žlutozelená nebo šedohnědá. Jednotlivé části tobolky měří asi 2,5 mm.

Semena jsou kulovitá nebo vejčitá, na bázi mají okrouhlý pupek, od kterého vede úzký semenný šev až k protějšímu konci semena, kde z otvoru klového vyrůstá světlý, hřebenitý výrůstek. Osemení je slabě a středně lesklé, drsné, s hrubě síťovanou skulpturou, stříbřitě šedé. Osemení jsou dlouhá asi 2 mm a široká asi 1,6 mm.

Klíční listy jsou široce vejčité, na konci uťaté, jejich čepele jsou 8 - 10 mm dlouhé, lysé a řapíky asi v délce poloviny čepelí, mají zřetelnou žilnatinu se střední žilkou, postupně dvakrát vidličnatě větvenou. První listy jsou vstřícné a vyrůstají párovitě a křižmostojně na stonkových článcích. Jsou vejčité, na okraji nevýrazně tupě pilovité, čepele jsou dlouhé asi 15 mm a řapíky asi v délce čepelí. Listy mají zřetelnou rozvětvenou žilnatinu, jsou lysé, pouze na okraji čepele řídce brvité. V paždí klíčních listů se brzy zakládají vedlejší stonky.

Čeleď:
Euphorbiaceae – pryšcovité

Výskyt:
Bažanka roční je zahradním a zelinářským plevelem, ale setkáváme se s ní také v okopaninách, na rumištích a kompostech, u plotů a cest, v městské dlažbě a všude jinde kolem lidských obydlí, kde je půda bohatá na dusík. Vyskytuje se především v teplejších oblastech. Je to dvoudomý druh.

Množení:
Druh se rozmnožuje pouze generativně semeny a má pozdní vývoj. Plody zrají koncem podzimu a někdy i během mírné zimy. Semena bažanky roční nemohou klíčit bez zimního uložení v půdě, kdy v nich probíhají fyziologické změny nutné pro možnost klíčení. Klíční rostliny se objevují až později zjara, kdy je půda prohřátá.

Semena jsou rozšiřována hlavně pracovní činností člověka, nebo také mravenci.

Použití:
Je to druh jedovatý s nepříjemným zápachem, na pastvě proto opomíjen. Sušením se jedovatost neodstraňuje. Po požití natě se mléko dojnic barví domodra. Jedovatost se ztrácí vařením, proto mohou být mladé vařené listy připraveny jako zelenina. Dříve se rostlina používala v lidovém léčitelství. Obsahuje jedovaté látky metylamin, trimetylamin a saponin.